V první řadě je potřeba myslet na to, že zvíře není hračka na mazlení, ale živý tvor, který má své potřeby, nároky a citlivě vnímá to, co se s ním děje.
Pokud tedy váš potomek vyjádří přání, abyste mu pořídili nějakého živého společníka, tak v první řadě důkladně zvažte, zda je dostatečně zralý na to, aby se o nějaké zvíře sám postaral, a případně, o jaké zvíře jste schopni se postarat vy.
Jestliže se jedná o malé dítě, které bude u chovu domácího mazlíčka jen pasivně asistovat, a navíc hrozí, že by vzájemný kontakt dítěte a zvířete nedopadl dobře, tak uděláte nejlépe, když si domů pořídíte třeba jen pár akvarijních rybiček v menší nádobě. Při volbě správného druhu rybiček získáte domů zajímavý doplněk bytu, který rádi pozorují jak malí, tak dospělí, a nebude vás to stát ani mnoho práce. Další méně známou, ale vhodnou volbou mohou být také různí bezobratlí, jako jsou třeba strašilky anebo šneci.
Pro starší dítě na základní škole, které již zvládne o zvíře samo pečovat, jsou skvělou volbou drobní hlodavci. Ač k velmi oblíbeným představitelům patří morčata, činčily a křečci, jen málokoho napadne, že skvělým a velice nenáročným společníkem, který se rád nechá nosit a hladit je potkan. Potkani jsou velice bystrá a milá zvířata, která se dají snadno ochočit a svému majiteli se ochotně věnují. Něco podobného rozhodně nemůžete očekávat například od křečka, který je poměrně agresivním zvířetem, které vyžaduje klid.
Pouze velkým dětem s opravdovým zájmem o živočichy, které bez problémů zvládly péči o jiné zvíře, je možné koupit papouška anebo plaza. Rozhodně se nejedná o zvířata na mazlení, ale pouze na pozorování a pro zájmový chov zkušenými chovateli. Navíc tato zvířata vyžadují speciální stravu a poměrně drahé vybavení k chovu.
Koupi domácího mazlíčka je tedy na místě důkladně zvážit a zvolit jen takové zvíře, které svým způsobem života a nárokům na chov odpovídá schopnostem a zkušenostem vašeho dítěte.