Vymáhání pohledávek

V poslední době sílí v České republice tendence aktivního přehodnocování strategie věřitelů při vymáhání pohledávek. Do popředí se dostává především forma mimosoudního vymáhání, v níž věřitelé stále častěji vidí reálnou možnost rychlého navrácení vlastních finančních prostředků od dlužníků. Ještě před dvěma-třemi lety byla situace zcela jiná. Dominující strategií věřitelů bylo využívání soudní cesty vymáhání pohledávek včetně rozhodčích soudů s následnou činností exekutorů. Zkušenosti věřitelů s těmito postupy a především vyhodnocení dosažených výsledků je však nutí vnášet do procesu vymáhání nově vznikajících pohledávek potřebné korektury.

Vymáhání pohledávek vlastními silami věřitele

Věřitelé ho obvykle provádějí buď systematicky silami vlastních oddělení vymáhání pohledávek, nebo nahodile, ad hoc, prostřednictvím jednotlivých interních specialistů nebo individuálním jednáním s dlužníkem o každém případu zvlášť. Tento způsob vymáhání je efektivní v jeho první fázi, kdy pohledávka nepřekračuje kritické časové hranice, za nimiž se zvyšuje riziko její nevymahatelnosti. V této fázi nenese věřitel větší náklady spojené s vymáháním a usiluje o dohodu s odběratelem zvláště v těch případech, kdy zpoždění plateb není způsobeno vážnými problémy na straně dlužníka.

Jde-li o problematičtější pohledávky, pak úspěšnost vymáhání silami věřitele prudce klesá. Negativní vliv tady má nejen stávající úroveň obchodních vztahů mezi dodavatelem a odběratelem, ale i nedostatek argumentů a účinného tlaku na dlužníka. Běžný věřitel většinou nedokáže postupovat při vyjednávání dostatečně fundovaně a razantně, protože nemá s touto problematikou větší zkušeností. Naše zkušenosti nám dokladují, že dokonce ani velká interní oddělení na vymáhání pohledávek nemají potřebný odborný potenciál ani schopnosti srovnatelné s výbavou specializovaných firem.

Podle názoru specialistů optimální období pro vymáhání pohledávek mimosoudní cestou vlastními silami věřitele představuje maximálně 60 dní.

Mnohem menší finanční ztráty spojené s problematickými pohledávkami nesou ti věřitelé, kteří ve druhé fázi vymáhání pohledávek využívají potenciálu specializovaných firem.

Jdi na začátek článku

Inkaso nebo vymáhání pohledávek?

Správný výběr spolehlivého partnera pro řešení problémů spojených s pohledávkami je pro mnohé věřitele složitým a obtížně řešitelným úkolem. Kromě toho, že na českém trhu aktivně působí více než stovka specializovaných firem, pro většinu věřitelů je problémem správné ocenění specifik jejich nabídky.

V mnohých případech se věřitelům nedostává zkušeností, protože u nich pohledávky nevznikají tak často. Jindy věřitelům brání přijetí správného řešení nedostatek znalostí o problematice pohledávek a procesech s tím spojených.

Dokonce i vynikající top-manageři velkých a úspěšných společností zde mají značné mezery. Dokumentují to podmínky výběrových řízení na správu a mimosoudní vymáhání portfolií pohledávek, které periodicky vyhlašují některé velké podniky. Ve většině případů je hlavním kriteriem výběru správce portfolia pohledávek cena poskytovaných služeb. Přitom se nevěnuje pozornost specifickému charakteru vlastních pohledávek ani zvláštnostem dlužníků. Je třeba mít na vědomí i to, že metody používané různými firmami jsou optimalizovány na řešení určitého spektra pohledávek, mají rozdílné náklady a především rozdílnou efektivitu. Věřitelé se tak často již v samotném počátku tohoto složitého procesu dopouštějí chyb, které ve svých důsledcích vedou k výrazným finančním ztrátám.

Z praxe je známo, že drtivá většina věřitelů nevidí rozdíl mezi inkasními agenturami a firmami na vymáhání pohledávek. Je možno je pochopit, protože jak jedni, tak i druzí prohlašují, že jsou především specialisté na mimosoudní vymáhání pohledávek.

Ve skutečností je mezi nimi podstatný rozdíl.

Inkasní agentury přistupují k vymáhání pohledávek tzv. „průmyslovým způsobem“, když proces vymáhání pohledávek zahrnuje vždy následující základní fáze:

1. mimosoudní inkaso
2. soudní vymáhání
3. exekuce

Firmy na vymáhání pohledávek se zabývají pouze první fází tohoto procesu - mimosoudním vymáháním. Jejich přístup k věci je tedy užší.

Na první pohled se proces vymáhání pohledávek inkasními agenturami zdá být komplexnější a dovedený do logického konce – exekuce. Pokud ale analyzujeme jednotlivé fáze tohoto procesu v kontextu s hlavním zájmem každého věřitele – získáním peněz za pohledávku, pak se zde objevuje řada nedostatků:

1. mimosoudní vymáhání je dosti povrchní. Ve skutečnosti pro jeho úspěšnost většinou nestačí jít cestou písemných upomínek a telefonických výzev, případně sporadických osobních kontaktů,
2. soudní vymáhání se provádí zautomatizovaným způsobem, kdy se pohledávky předávají advokátům a soudům systematicky hromadně a ve velkém množství najednou, a to většinou tak, že pohledávky jsou od různých klientů,
3. exekutorům se předávají i ty pohledávky, u nichž je od samotného počátku zřejmé, že dlužník nemá majetek použitelný pro úhradu svých závazků. Například firmy, jejichž statutárními orgány jsou "bílí koně" nebo bezdomovci. V případě neúspěšné exekuce hradí veškeré náklady exekutora věřitel, to jest klient inkasní agentury.
4. inkasní agentury se nezabývají analýzou řešených pohledávek z hlediska jejich vymahatelnosti a efektivnosti vymáhání z pohledu klienta. U jednotlivých pohledávek nepředkládají klientovi způsoby řešení v případech, které se odchylují od jejich zaběhnutých postupů.

Firmy na vymáhání pohledávek se právě mimosoudním vymáháním zabývají daleko pečlivěji a důsledněji s individuálním přístupem k dlužníku. K dosažení požadovaného výsledku používají podstatně širšího spektra účinných metod. Navíc v případech neúspěšného vymáhání některé firmy nabízejí klientům podrobné informace o dlužníku získané v procesu vymáhání, které věřitelům pomáhají při rozhodování o smyslu případné volby soudní cesty. Obvykle se firmy soudním vymáháním nezabývají nebo jen výjimečně po dohodě s klientem.

Samozřejmě že každá kategorie firem – inkasní agentury i firmy na vymáhání – mají své přednosti i nedostatky. Například firmy na vymáhání pohledávek nejsou schopny ve většině případů vymáhat současně velký počet drobných pohledávek, zatímco schopné inkasní agentury to ovládají dokonale.

Vzhledem k tomu, že firmy obou kategorií se představují jako profesionální v oboru mimosoudního vymáhání pohledávek, vyhodnotit skutečnou úroveň jejich profesionality pomáhá prosté pravidlo:

Pokud je dlužník solventní, schopen platit a pohledávka není sporná - závazek musí být dlužníkem uhrazen.

Čím více má specializovaná firma nevyřešených případů, kdy nedokázala dodržet tuto zásadu, tím více se vzdaluje skutečné profesionální úrovni.

Využívání tohoto pravidla určitě odpovídá snům každého věřitele, který se obrací na specialisty mimosoudního vymáhání s nadějí, že jeho finanční prostředky mu budou vráceny v co nejkratší době a s minimálními ztrátami.

Jdi na začátek článku

Charakteristika činnosti inkasních agentur

Jedním ze základních principů svobodného trhu je pravidlo – "poptávka určuje nabídku". Již ta skutečnost, že na českém trhu kolem 2/3 firem nabízí inkasní služby, včetně soudního vymáhání, svědčí o tom, že tato forma vymáhání pohledávek je ze strany klientů žádána nejvíce.

Proto v poslední době prožívá tento sektor mimosoudního vymáhání v důsledku prudkého přílivu nových hráčů největší nárůst konkurence. Mnohým podnikatelům se zdá, že organizovat administrativní proces, psát upomínky, telefonovat dlužníkům, nakoupit počítačové programy a vytvořit call-centra není složité. Stejně tak jako předávat pohledávky advokátům k soudnímu vymáhání.

Jen za poslední 3 roky vzniklo v České republice 27 firem na inkaso pohledávek, což představuje 23 % z jejich celkového počtu.

Charakteristickým rysem inkasní agentury je maximální důraz především na využívání formy písemných upomínek a telefonických kontaktů v procesu vymáhání pohledávek, na hromadné vymáhání velkého množství pohledávek drobného charakteru a dále na vymáhání soudní cestou těch pohledávek, které nebyly uhrazeny v průběhu mimosoudního vymáhání.

Hlavním zaměřením inkasních agentur je inkaso spotřebitelských pohledávek B2C.

Dominantní roli na trhu inkasa pohledávek hraje sedm firem sjednocených v Asociaci inkasních agentur: Creditreform s.r.o., Coface Czech Credit Management Services, spol. s r.o., EOS KSI Česká republika, s.r.o., Intrum Justitia, s.r.o., Profidebt, s.r.o. a Transcom Worldwide Czech Republic s. r. o. a B4B INKASSO s.r.o..

Uvedené firmy se liší od ostatních tím, že s výjimkou Profidebtu všechny mají sídla svých mateřských společností v Západní Evropě. V České republice pouze aplikují zkušeností získané na západních trzích.

S ohledem na proexportní charakter české ekonomiky může být nesporným plusem pro mnoho věřitelů příslušnost předních českých inkasních agentur k velkým západním společnostem. To pomáhá bez větších problémů organizovat proces vymáhání pohledávek i u zahraničních odběratelů.

Spokojenými klienty inkasních agentur jsou nejčastěji věřitelé, jejichž obchodní činnost neustále generuje velký počet drobných pohledávek. Příkladem jsou mobilní operátoři, finanční instituce poskytující spotřebitelské úvěry, místní úřady atd.

Ze samotného charakteru drobných pohledávek vyplývá, že systém upomínek a telefonátů je jedinou možnou a účinnou formou práce s dlužníky. Profesionální inkasní agentury mají dokonale sladěný mechanismus „automatizovaného“ vymáhání pohledávek: jejich evidenci, formy komunikace s klienty, proces upomínek atd. Mimo to malá provize inkasní agentury omezuje možnosti využívání efektivnějších metod ve fázi mimosoudního vymáhání, které jsou daleko nákladnější.

Proto mají inkasní agentury nejvyšší efektivitu u pohledávek do 50.000,-Kč, menší pak u pohledávek nad 100.000,-Kč.

Vzhledem k tomu, že po mimosoudním vymáhání je značná část pohledávek neuhrazena, inkasní agentury nabízejí svým klientům soudní vymáhání. Přitom pozitivem je zde stejnorodost titulu vzniku většiny pohledávek B2C a určité kategorie pohledávek z obchodního styku, jakož i existence rozhodčích doložek příslušných rozhodčích soudů. V důsledku toho se jeví logickou a optimální činnost inkasních agentur při zabezpečování doprovodu velkého množství pohledávek drobného charakteru k soudům.

Mnohé věřitele nesporně uspokojuje i servis inkasních agentur, kdy specialisté mají plně na starosti pohledávky klienta od napsání prvních upomínek dlužníkům až po ukončení exekuce. Je to pro ně pohodlné. Podnikatelům to umožňuje plně se věnovat svému byznysu a nerozptylovat se tak nepříjemnými otázkami, jako jsou nezaplacené pohledávky. Na větších podnicích, kde jsou vlastníky západní společnosti, to dovoluje top-managerům zodpovídat se z odvedené práce svodkou o činnosti inkasní agentury, množství zažalovaných případů u soudu, počtu nařízených exekucí atd. Pokud však postavíme otázku trochu jinak, ne o pohodlnosti řešení, ale o efektivnosti výsledku, o míře finanční výtěžnosti pohledávek, pak je nad čím se zamyslet.

Nedostatky

Pokud komerční činnost věřitelů negeneruje na trvalém základě nové stejnorodé pohledávky a portfolio tvoří individuální pohledávky, z nichž některé mají velké finanční objemy, případně různé tituly vzniku, pak automatizovaný přístup k mimosoudnímu i soudnímu vymáhání podstatně snižuje efektivnost výsledku a může dokonce i věřitele poškodit.

Největší problém mají inkasní agentury s vymáháním velkých pohledávek. Právě u nich projevují značnou nespokojenost věřitelé, kteří pověřili inkasní agentury správou portfolií pohledávek vyšších hodnot. Dosažení efektivních výsledků standardními metodami je totiž nereálné. Například u velkého výrobce stavebních hmot činí střední objem pohledávek stovky tisíc korun. Odběrateli jsou firmy stavebního odvětví, které procházejí platební krizí a druhotnou platební neschopností. Při vyšších částkách je prakticky u každé pohledávky nezbytný nejenom individuální přístup k dlužníku, ale i maximální profesionalita firmy na vymáhání pohledávek, k níž patří, mimo jiné, využívání speciálních metod výrazně se lišících od pouhých upomínek a telefonátů a prostých návštěv dlužníka.

Prakticky všechny inkasní agentury v ČR hovoří na jedné straně o tom, že jsou specialisty na mimosoudní vymáhání pohledávek a na straně druhé mimořádnou pozornost na svých webových stránkách věnují propagaci soudního vymáhání pohledávek a exekucím. Tady se ztrácí logika. Navíc mnohé inkasní agentury na svých webových stránkách uvádějí, že jejich hlavní činností je také soudní vymáhání a exekuce, což není pravda. Nemají přece právo zabývat se advokátní a exekutorskou činností. Často pak přehánějí svoji roli v tomto procesu, v němž inkasní agentura je v podstatě jen technickým vykonavatelem a zprostředkovatelem mezi advokátem, soudem a exekutorem. Příčina je jednoduchá – pro většinu inkasních agentur je převedení mimosoudního způsobu vymáhání pohledávky na soudní cestu vymáhání možností pro získání dodatečných provizí. Některé inkasní agentury účtují klientům plnou provizi i v těch případech, kdy mimosoudně samy nic nevymohly, ale exekutor byl úspěšný. Přitom většina inkasních agentur zamlčuje to, že v případě neúspěšné exekuce právě věřitel platí všechny náklady exekutora.

Zápory:

1. nízká efektivita vymáhání pohledávek o objemech stovek tisíc až milionů korun,
2. nedostatky v preciznosti individuálního přístupu k jednotlivým případům a používání příliš úzké škály metod ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávek,
3. nižší efektivita vymáhání starších pohledávek vzniklých za minulé období komerční činnosti věřitelů,
4. zcela "automatizovaný" doprovod pohledávek k soudům.
   Mezi dodavateli a odběrateli velmi často vznikají složité spory ohledně titulu vzniku pohledávek a jejich výše, ale zároveň i spory v případech reklamací, nekvalitně provedených prací, zápočtů, nekompletnosti související dokumentace apod. Kvůli řešení podobných sporů se pak obě strany obracejí na kvalitní advokáty, kteří mají hlubší znalosti a bohaté zkušenosti. V případech "automatizovaného" doprovodu pohledávek k soudům vzniká nebezpečí negativního rozhodnutí soudu v důsledku nedostatečně kvalitního právního zastoupení na straně věřitele,
5. účtování nákladů věřitelům za provedené úkony spojené s mimosoudním a soudním vymáháním pohledávek,
6. úhrada nákladů exekutora v těch případech, kdy exekuce byla neúspěšná.

Jdi na začátek článku

Charakteristika činnosti firem na vymáhání pohledávek

Charakterizuje je především individuální práce s pohledávkami i s dlužníkem, větší pružnost a širší škála používaných metod, ale i vyšší odměny ve srovnání s inkasními agenturami.

Vzhledem k tomu, že firmy na vymáhání pohledávek pracují s pohledávkami i s dlužníky individuálněji, mají i větší náklady, které se odrážejí v ceně služeb. Většinou se pohybují od 10 do 30% částky zaplacené dlužníkem. V případech, kdy se jedná o mnohomilionové pohledávky, může tato sazba klesnout i pod 5%, zatím co u zvláště složitých případů může překročit 40%.

Jestliže u inkasních agentur tvoří značnou část portfolia nedávno vzniklé pohledávky, pak průměrné stáří pohledávek u firem na vymáhání pohledávek je podstatně vyšší. Přijímají i pohledávky několik let po lhůtě splatnosti, u nichž však neproběhla promlčecí doba.

I když objem pohledávky předané k vymáhání může být jakýkoliv, většina firem prakticky pracuje s pohledávkami v řádu desítek až stovek tisíc korun. Z provedené analýzy vyplývá, že pouze jedna firma na českém trhu se specializuje na vymáhání pohledávek nad 1 milion korun. Mimo ni ještě tři firmy deklarují, že vymáhají pohledávky jakéhokoliv objemu.

Máme-li hovořit o několika skutečně profesionálních firmách působících na trhu, pak je třeba zdůraznit, že z hlediska individuálního přístupu k vymáhání pohledávek je objem jejich potenciálu, znalostí, zkušeností, škály služeb a celkových možností podstatně větší než u inkasních agentur. Individuální práce s velkými pohledávkami zahrnuje získávání a vyhodnocování informací, vyhledávání dlužníka, analýzu jeho podnikatelské historie, rozbory pohledávek, specifický přístup k jednání s dlužníkem, zajištění pohledávek (zástavní práva atd.), zápočty pohledávek a mnoho dalších speciálních znalostí a postupů. Inkasní agentury pracují jinak. Jestliže jejich lídři v podstatě využívají zkušeností získaných svými mateřskými společnostmi na západních trzích a vymáhají pohledávky hromadnou sériovou metodou, pak práce čelných firem specializovaných na vymáhání pohledávek více respektuje specifika českého trhu, mentalitu českých podnikatelů a jedinečnost konkrétní pohledávky.

Hlavním problémem tohoto segmentu trhu je značný nedostatek firem vysoké profesionální úrovně. Na českém trhu pohledávek působí především malé firmy regionálního charakteru (1-5 zaměstnanců), podnikatelé na živnostenský list a firmy s mnohdy s pochybnou reputací.

Ještě před 5-10 lety působilo v tomto sektoru mnoho firem, v nichž pracovalo hodně lidí původem ze zemí bývalého Sovětského svazu. Nezřídka jsme se zde setkávali i s kriminálními živly. Vlivem systematických zásahů policie a důsledkem přirozeného podnikatelského výběru dnes již tyto „firmy“ prakticky neexistují. Firmy nejprimitivnější úrovně a metod práce překračujících hranice zákonnosti prostě nepřežily.

V podstatně výhodnější situaci se ocitly firmy, jejichž jádro tvořili specialisté ještě v nedávné minulosti pracující ve speciálních útvarech ministerstva vnitra ČR. Jejich odborné zkušenosti, vysoké právní vědomí a znalost prostředí, umění pracovat s informacemi, znalosti psychologie pachatele a specifik českého podnikání se ukázaly dobrým výchozím předpokladem pro úspěšnou práci v oboru pohledávek a pomohly jim rychle a úspěšně se prosadit na trhu.

Firmy na vymáhání pohledávek nabízejí věřitelům dvě formy spolupráce: na bázi mandátních smluv a dále smluv o postoupení pohledávek s odloženou splatností kupní ceny a omezenou dobou vymáhání.

Na bázi mandátní smlouvy vymáhá firma pohledávky na účet klienta, působí na základě plné moci a jedná s dlužníkem jménem věřitele. Tím roste vážnost a reputace firmy na vymáhání pohledávek, jakož i jeho metod a postupů ve vztahu k dlužníkovi. K nedostatkům patří např. úhrada nákladů spojených s vymáháním pohledávek v těch případech, kdy pohledávka nebyla vymožena.

Na bázi smlouvy o postoupení pohledávky je firma ve vztahu k dlužníkovi již novým věřitelem. To ji umožňuje podstatně zlepšit svoji pozici při jednání s dlužníkem a zvýšit efektivnost vymáhání pohledávky. Věřitelům taková forma obvykle více vyhovuje, protože se mohou distancovat od procesu vymáhání pohledávky i od obchodních vztahů s odběratelem.

Nehledě na určité přednosti postoupení pohledávek musí být věřitelé velmi opatrní, protože je známo hodně případů, kdy vymahačské firmy peníze získané od dlužníků nikdy postupitelům nedaly. Pokud je věřitel ochoten spolupracovat na bázi smlouvy o postoupení pohledávky, pak doporučujeme využívat pouze firem, které mají stabilní pozici na trhu, jasně čitelnou podnikatelskou historii a prověřené reference.

Nedostatky

Nízká úroveň komunikace s klientem. Jestliže lídři inkasního vymáhání mají on-line systémy, které klientům dovolují sledovat proces vymáhání 24 hodin denně, pak u firem na vymáhání pohledávek klientům obvykle stačí závěrečná zpráva.

Firmy na vymáhání, na rozdíl od inkasních agentur, většinou neumí pracovat s velkým množstvím pohledávek jednotlivě.

Celková podnikatelská úroveň firem na vymáhání pohledávek je však v České republice nižší než u inkasních společností. Jestliže pro činnost nové inkasní agentury potřebují mít podnikatelé alespoň organizátorské schopnosti a základní znalosti chodu administrativy, pak někteří „vymahači“ vycházejí z toho, že úspěšnost vymáhání pohledávek je úměrná intenzitě jejich „přípravě“ v posilovně.

Nehledě na některé přednosti individuálního vymáhání pohledávek, má věřitel značné problémy s výběrem skutečně solidního a spolehlivého partnera v existující široké škále průměrných a neprofesionálních firem.

Zápory:

1. nízká celková podnikatelská úroveň a nedostatky v komunikaci s věřitelem,
2. omezenost pracovního potenciálu a z toho vyplývající problémy při jednorázovém vymáhání velkého množství pohledávek nebo správy velkých portfolií,
3. při spolupráci na bázi mandátní smlouvy působí firmy jménem věřitele na základě plné moci. V případě používání pochybných metodik vůči dlužníkovi může u věřitele do značné míry utrpět jeho obchodní image a dokonce může dojít i ke konfliktu se zákonem,
4. teritoriální ohraničenost a neschopnost vymáhat pohledávky v zahraničí,
5. poměrně častým jevem u této kategorie firem jsou lživé reference na webových stránkách, přehánění zkušeností v oboru a nadnesená úspěšnost vymáhání.

Jdi na začátek článku

Statistický přehled činnosti firem na mimosoudní vymáhání pohledávek v České republice

Asociace na ochranu věřitelů ČR provedla komplexní průzkum oboru kapitalizace pohledávek na českém trhu. Byly do něho zahrnuty všechny firmy, které podnikají v tomto sektoru a mají alespoň vlastní webové stránky.

K 1.únoru 2010 aktivně působí na trhu pohledávek v České republice celkem 120 firem, které nabízejí věřitelům služby spojené s mimosoudním inkasem a vymáháním pohledávek.

Z uvedeného počtu patří 71 firem k úzce specializovaným subjektům, pro něž jsou pohledávky jediným a základním druhem činnosti. Podle svého zaměření se dělí na dvě základní kategorie – inkaso pohledávek a vymáhání pohledávek:

• 46 (resp. 2/3 trhu) firem se specializuje na hromadné inkaso pohledávek formou písemných upomínek a telefonátů, přičemž nabízí klientům i služby spojené se soudním vymáháním těch pohledávek, které se nepodařilo vymoci mimosoudní cestou. Jejich nejvýznamnější činností je inkaso spotřebitelských pohledávek nebo pohledávek mobilních operátorů.
• 25 firem se nepovažuje za inkasní agentury a hlavní pozornost věnují mimosoudnímu vymáhání pohledávek z obchodního styku s využíváním individuální práce s dlužníky.

Zbývajících 49 nespecializovaných subjektů se na stálé bázi zabývá i jinou činností s pohledávkami přímo nesouvisející:

• jiné služby jako hlavní komerční činnost uvádí 25 firem (detektivní, realitní, vedení účetnictví, finanční poradenství apod.), mimosoudní inkaso a vymáhání pohledávek je pro ně až druhořadou činností,
• pro 24 firem je vymáhání pohledávek základním podnikáním, ale kromě toho se zabývají ještě i jinou podnikatelskou činností. Ve většině případů to jsou také realitní služby, vedení účetnictví, detektivní činnost, finanční poradenství, ale byly zaregistrovány i takové, pro vymahače pohledávek exotické druhy činnosti, jako je výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd, prodej izotopů, činnost fotbalových agentů a dokonce i výroba WC sedaček.

Zajímavé jsou i některé údaje druhořadého významu získané z provedeného průzkumu trhu:

• ve statutárních orgánech má 27 firem ženy, což vyvrací rozšířený stereotyp, že vymáhání pohledávek je čistě mužskou profesí. Kromě vedoucích funkci jsou ženy stále častěji i v profesích inkasních specialistů. Například ve známé specializované inkasní agentuře B4B Inkaso s.r.o. tvoří tým inkasních specialistů 28 žen a pouze 3 muži.
• Na černou listinu Asociace na ochranu věřitelů ČR se dostalo 17 subjektů. Nejčastější příčinou je to, že vedle vymáhání pohledávek věřitelů zároveň nabízejí dlužníkům možnost zbavit se zadlužených firem "prodejem" tak zvaným bílým koňím.
• 53 firmy má sídlo v Praze.
• V průběhu posledních 3 let vzniklo v oboru kapitalizace pohledávek 27 nových aktivně působících subjektů.

Jdi na začátek článku

Jak zvolit odpovídající firmu na vymáhání nebo inkaso pohledávek?

Věřitelé musí vycházet především ze specifik vlastních pohledávek a dlužníků, jakož i z konkrétních úkolů, které před nimi stojí. Platí to jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby.

Obecné rady:

1. pokud u věřitele nevznikají pohledávky po lhůtě splatnosti pravidelně a jde jen o několik případů, pak má smysl obrátit se na firmy vymáhající pohledávky individuálním přístupem k tomuto procesu. Je rovněž nezbytné vycházet z objemu pohledávky a podle toho vybrat specializovanou firmu. Je zřejmé, že velká firma, která se specializuje na vymáhání nadstandartně velkých pohledávek, pravděpodobně nebude dostatečně motivována k důraznému vymáhání malých pohledávek,
2. jestliže komerční činnost věřitele neustále generuje značné množství drobných pohledávek, pak může být nejlepším řešením inkaso a správa pohledávek,
3. složitější je situace, kdy komerční činnost věřitele systematicky generuje velký počet různorodých pohledávek. V tomto případě je vhodné rozdělit pohledávky do tří základních skupin:
   1. pohledávky o objemu do 100.000 až 150.000 korun - ty může úspěšně řešit inkasní agentura
   2. pohledávky nad 150.000 korun – předat specializované firmě na vymáhání
   3. sporné pohledávky - předat k řešení advokátům. (Pokud však dlužník vytváří spory úmyslně jen proto, aby oddaloval platbu, pak je lepší s ním jednat prostřednictvím specializované firmy)

V těch případech, kdy mimosoudní vymáhání pohledávek nebylo úspěšným, musí věřitelé zvlášť pozorně zhodnotit možnosti a perspektivu soudního vymáhání. Mimosoudní vymáhání bývá zpravidla neúspěšné v těch případech, kdy dlužník už nic nemá. A tady bude pro věřitele soudní vymáhání pohledávky jen zbytečnou ztrátou finančních prostředků.

Věřitel má často možnost sám klasifikovat pohledávku a posoudit perspektivu její vymahatelnosti. Pro lepší orientaci v této problematice máme na našich webových stránkách speciální kapitolu: Hodnocení vymahatelnosti pohledávek: bonifikace pohledávek a solventnosti dlužníků.

Jdi na začátek článku

Katalog firem a institucí »

• Firmy na inkaso a vymáhání pohledávek
• Advokátní kanceláře
• Exekutoři
• Rozhodčí soudy

„Poskytujeme věřitelům nejen všestrannou informační pomoc, konzultace a rady, ale především jim pomáháme najít nejefektivnější řešení jejich problémů spojených s vymáháním pohledávek”