Typologie dlužníků jiným pohledem

Vlivem hospodářské krize se do značné míry mění struktura i charakteristika dlužníků. Věřitelé proto musí nejenom správně klasifikovat dlužníka, ale i přistupovat k vymáhání pohledávek s efektivnější strategií. Nemá, například, smysl žalovat pohledávku u soudu, když je předem jasné, že dlužník nemá žádný majetek. Obdobně je zcela zbytečné vymáhat pohledávku společnosti, v níž je nasazen tzv.„bílý kůň”.

Věřitelé obvykle zařazují dlužníky do kategorií podle stupně jejich významu pro svou vlastní firmu. Zvýšenou pozornost a trpělivost věnují především odběratelům velkých objemů, stálým zákazníkům a velkým firmám. Mnozí věřitelé ve vztazích k těmto velkoodběratelům neustále odkládají přijetí radikálního opatření až do poslední chvíle. Právě tím pak značně zhoršují možnost úspěšného vymáhání hlavně v těch případech, kdy u dlužníků skutečně vznikly vážné ekonomické problémy. Chování těchto věřitelů je pochopitelné. Každý odběratel je pro ně velmi důležitý, zvláště jde-li o stálého nebo strategického partnera. Avšak mez adekvátní reakce je tady velmi úzká. Nakonec opatrnost a trpělivost věřitele často končí nejenom ztrátou odběratele, ale s ním i všech vymáhaných finančních prostředků. V souvislosti s postupem hospodářské krize musí být věřitelé zvlášť ostražití a operativně korigovat své postupy. Vždyť bankrotují i obrovské firmy, o jejichž stabilitě si ještě nedávno nikdo nedovolil pochybovat.

Ze zkušeností získaných při vymáhání pohledávek profesionály se nabízí trochu jiná klasifikace dlužníků, která umožňuje věřitelům hodnotit je z jiného úhlu pohledu a podle toho přijímat konkrétní kroky ke zlepšení vymahatelnosti pohledávek v závislosti na jejich kategorii.

Dlužník se symptomy ekonomické krize

V podmínkách ekonomické krize je tato kategorie dlužníků stále rozsáhlejší. Finanční problémy dlužníka často nejsou důsledkem chyb top-managementu, ale přímo kopírují krizové jevy na trhu, jako je například prudký pokles objemů zakázek nebo změny konjunktury trhu. Takového dlužníka charakterizují omezené finanční prostředky, které mu neumožňují uhradit všechny závazky všem věřitelům. Proto platí výběrově a hodnotí své věřitele podle stupně jejich významu pro budoucí chod vlastní firmy, případně podle síly věřitelského tlaku. Dlužníci této kategorie obvykle s věřiteli komunikují, snaží se jim objasnit svou tíživou situaci a dosáhnout prodloužení lhůt úhrad. Pro věřitele je výhodné využít této situace k zajištění pohledávky přistoupením jiných subjektů k závazku, nejlépe fyzických osob (statutárních zástupců dlužníka) nebo jiných firem. V takovém případě získává věřitel solidární dlužníky, u nichž může uplatnit svá práva.

Méně často vzniká možnost zajistit pohledávku i zástavním právem k nemovitosti nebo k cenným papírům.

Pro věřitele je velmi důležité pozorně sledovat vývoj ekonomické situace dlužníka a v případě jejího zhoršení okamžitě řešit své pohledávky radikálním způsobem.

Dlužník ve stavu hluboké krize.

V takovém případě dlužník nejčastěji vidí blížící se nevyhnutelný bankrot. Pokud on sám nebo jeho věřitelé nevyhlásí insolvenční řízení, pak se obvykle snaží převést svůj majetek na jiné subjekty, případně jej rozprodat, vytvářet nové dluhy a „vyčistit” svou obchodní činnost s ohledem na možný nástup konkurzního správce. Nehledě na to, že statutární orgány dlužníka mají ze zákona povinnost vyhlásit konkurz, často se tak neděje z důvodu obcházení 6-ti měsíční doby, v jejímž průběhu může správce konkurzní podstaty zpětně napadnout transakce úpadce.

Dlužníka v hluboké krizi charakterizuje nekonstruktivní jednání s věřitelem, vyhýbání se jednání, kličkování s pomocí právníků, nekonečné dávání slibů a jejich nedodržování atd.

Pohledávky vůči těmto dlužníkům jsou nevymahatelné silami věřitele a pokud nejsou zcela zanedbané, pak jejich řešení vyžaduje operativní a radikální zásah specialistů.

Poměrně dlouhodobě rozšířeným jevem v České republice je převod zadlužené společnosti na tzv. „bílého koně”.

Zřetelným příznakem vážné ekonomické krize dlužníka, která činí jeho pohledávky nevymahatelnými je např. zrušení webových stránek, přerušení registrace plátce DPH apod.

Druhotná platební neschopnost dlužníka.

Velmi často slyšíme od dlužníka neschopného hradit své závazky argument, že jemu (dlužníku) také neplatí jeho odběratelé. Klasická druhotná platební neschopnost je velmi záludným stavem nejen pro dlužníka, ale i pro věřitele. Z hlediska ekonomické bilance nemusí být dlužník v červených číslech, protože jeho závazky mohou být menší než pohledávky. Avšak problém je skryt v tom, že na jedné straně všichni věřitelé „žijí” a aktivně vyžadují úhrady, a na straně druhé jejich pohledávky ne vždy jsou vymahatelné a dlužníci ne vždy schopni platit. Tady může dojít ke značnému převisu, který přivede dlužníka k bankrotu.

Je třeba upozornit i na případy, kdy druhotná platební neschopnost je zkreslena tím, že dlužník napočítal svým odběratelům vysoké pokuty, sankce, škody nebo eviduje v účetnictví sporné pohledávky, jejichž vymáhání je prakticky nemožné. V takovém případě se dlužník pouze skrývá za deklarování druhotné platební neschopnosti a ve skutečnosti je insolventní.

U dlužníků s druhotnou platební neschopností by měli věřitelé pečlivě zhodnotit kvalitu jejich pohledávek a stupeň pravděpodobnosti úhrad ze strany jejich odběratelů. Dobrým řešením může být vymáhání pohledávek dlužníka a využití takto získaných prostředků na úhradu vlastních závazků. Pro věřitelé je však tato cesta obvykle dosti obtížná, protože nemá potřebné speciální znalosti a zkušenosti. Optimálním se jeví využití některé ze specializovaných firem, které jsou schopny takové problémy řešit.

Věřitelé si musí být vědomi toho, že podle oficiálních statistik je druhotná platební neschopnost hlavní příčinou většiny vyhlášených konkurzů.

Záměrná neochota dlužníka hradit své závazky.

Tato kategorie dlužníků už nepočítá s pokračováním spolupráce s věřitelem, dovedně využívá nedokonalostí platné legislativy a nepřiměřené délky soudního řízení. To dlužníkovi umožňuje manipulovat s finančními prostředky věřitele pro své vlastní potřeby a osobní obohacení. Takový dlužník se nebojí soudního vymáhání pohledávek a naopak často chce právě soudní proces s věřitelem vyvolat z důvodu získání času po dobu i několika let, kdy bude soudní řízení probíhat. Mnozí dlužníci nemají žádný cenný majetek ve svých firmách a jsou připraveni kdykoliv cílevědomě zadlužené firmy položit. Další podnikání pak uskutečňují prostřednictvím nových firem, mnohdy s velmi podobnými obchodními jmény. Charakteristickým chováním této kategorie dlužníků je totální ignorace věřitele, záměrné vyvolávání sporů o výši nebo titul vzniku pohledávky, využívání právních zástupců pro kličkování a protahování času. Dosti často používají dlužníci této kategorie proti věřitelům vymyšlené jednostranné zápočty vzájemných pohledávek a závazků. Obvykle se v takových případech jako protipohledávky používají různé vymyšlené škody a sankce nebo nákupy neexistujících pohledávek od třetích subjektů.

Jednání s touto kategorií dlužníků nemá smysl a k vymáhání pohledávek je nezbytné využívat profesionálů. Pokud dlužník neprovedl jednostranný zápočet pohledávek, pak je zcela nesmyslné využívat služeb advokátů.

Dlužník se špatnou platební morálkou.

Platební morálka v České republice patří stále k nejhorším v Evropě. Pro některé odběratele je běžným zvykem využívat prostředků věřitelů pro vlastní potřeby. Podle statistických údajů se podniky v Česku opožďují ve svých platbách v průměru o 19 dní a veřejné instituce o deset dní. Pro věřitele je velmi důležité včas rozeznat, zda se za špatnou platební morálkou neskrývají krizové jevy odběratele. Je nezbytné mít na zřeteli, že v podmínkách hospodářské krize se výrazně zkrátila doba od prvních finančních problémů dlužníka do jeho insolventnosti. Ve vztahu k dlužníkům této kategorie musí být věřitelé operativní, důslední a systematičtí. Je nezbytné respektovat pravidlo postupného tlaku. Jestliže dlužník nereaguje na první upomínku, doporučujeme usilovat o písemné uznání závazku, například ve formě odsouhlasení závazku a přijatých faktur. Významné je tady osobní jednání, které může vytvořit podmínky buď pro podepsání splátkového kalendáře nebo alespoň umožnit lepší diagnostikaci jeho problémů pro upřesnění další strategie postupu. Ve splátkovém kalendáři je dobré mít doložku rozhodčího soudu a sankce pro případ neplnění splátkového režimu. Při nekonstruktivním jednání je vhodné dlužníka informovat o možnosti prodeje pohledávky specializované firmě. Pokud nebudou platby uhrazeny do 30-60 dní, je třeba situaci řešit radikálně pomocí profesionálů.

Dlužník fyzická osoba nebo podnikatel na živnostenský list.

Předpokládá se, že vymáhání pohledávek u dlužníků této kategorie je perspektivnější než u právnických subjektů. Z jedné strany je to tak, protože dokud dlužník žije, nemůže prodat svoji firmu a nese plnou odpovědnost celým svým majetkem. Avšak z praxe víme, že podnikatelé na živnostenský list mají obvykle nižší podnikatelskou úroveň, nevýznamné obchodní aktivity a malé finanční toky. V současné době jsou prakticky vyloučeny případy, které byly běžným jevem v 90-tých letech, kdy skutečně schopní podnikatelé obchodovali na živnostenský list. Dnes rozhodující většina podnikatelů dává přednost přesunu rizika a odpovědnosti na právnické subjekty. V této souvislosti značně vzrůstá riziko vzniku nedobytných pohledávek úměrně velikosti závazků dlužníka. Čím je pohledávka větší, tím je větší riziko jejího nezaplacení.

Odpovědnost dlužníka garantovaná jeho osobním majetkem se často ukazuje nedostatečným zajištěním. Buď nemá adekvátní majetek nebo má hlavní aktiva právně rozdělena mezi sebe a manželku.

Insolventní dlužník

Hlavní povinností statutárních zástupců dlužníka je vyhlásit insolvenční řízení. V tomto případě je možno pohledávku vymáhat jen v souladu s insolvenčním zákonem. Pokud dlužník nevyhlásí konkurz, ale obchoduje dále a hraje o čas, lze zde většinou vyvodit trestní odpovědnost statutárních orgánů. Nemá-li však dlužník žádný majetek ani finanční toky, pak věřiteli nepomůže už nikdo.

Katalog firem a institucí »

• Firmy na inkaso a vymáhání pohledávek
• Advokátní kanceláře
• Exekutoři
• Rozhodčí soudy

„Poskytujeme věřitelům nejen všestrannou informační pomoc, konzultace a rady, ale především jim pomáháme najít nejefektivnější řešení jejich problémů spojených s vymáháním pohledávek”